Historie obce
Nejstarší historie obce
Obec Adolfovice - Adelsdorf
V rámci kolonizační vlny, kterou inicioval vratislavský biskup Tomáš I. (Thomas I.), byly patrně Adolfovice vysazeny již ve 3. čtvrtině 13. století, a to nejspíše lokátorem německého jména Adolf.
První písemná zmínka o Adolfovicích – Adolcouici – pochází z července 1284. Uvedeny byly v soupisu obcí, které byly důvodem sporu mezi vévodou Jindřichem IV. (Heinrich IV.) a biskupem Tomášem II. (Thomas II.).
V listině Liber fundationis z roku 1290 je rozloha vsi uvedena jako 30 velkých franských lánů (počítaných za malé – kvůli méně úrodné podhorské půdě). Dva z nich patřily kostelu a dva šoltysovi. O opevněném sídle zde zmínka není – pravděpodobně vzniklo až později. Roku 1305 se připomíná fojtství a dnes již neexistující farní kostel. Při kontrole roku 1666 byly patrny ještě jeho zbytky a malá věžička se zvonem.
Prvním doloženým majitelem adolfovického panství (Adilsdorff) byl rod Haugwitzů původem z Lužice, nosící v erbu černou beraní hlavu. Prvním z nich byl Jindřich (Heinrich) Haugwitz, majitel panství Friedberg (dnes Žulová) a od roku 1338 královský zemský hejtman ve Vratislavsku. Po jeho smrti panství přechází na syna Rüdigera a dále na další potomky.
Roku 1410 se objevuje poprvé název Adelsdorf v listině Registrum censuum. Do roku 1463 byly Adolfovice částečně ještě v držení Haugwitzů, ale po rezignaci kladského Hanuse Bertka zvaného Haugwitz přešlo vlastnictví na jesenického měšťana Václava Platzmeistera.
Majitelé panství se poté často střídali. Roku 1547 biskup Balthasar von Promnitz koupil lenní panství Freiwalde, k němuž patřily i pozemky až k Domašovu. Do Adolfovic dosadil nové sedláky.
Později se užíval i název Mitteldorf (= střední ves, ležící mezi Bukovicemi = Niederdorf a Domašovem = Oberdorf).
Obec Domašov - Thomasdorf
První písemná zmínka (1284): Domašov – Thomasberg – je uveden v soupisu obcí, které byly důvodem sporu mezi vévodou Jindřichem IV. a vratislavským biskupem Tomášem II.
Kolem 1290 – Liber fundationis: obec je zapsána bez dalších údajů o rozloze a důchodech.
Rok 1410 – Registrum censuum: Thomasberg má 40 lánů a je uváděn jako pustý.
Rok 1550: znovu připomínán se jménem Domesdorf – Thomasdorf v rámci druhé vlny osídlování Jesenicka. Základ nové vsi (zprvu počítané k Adolfovicím) tvořili dřevorubci, kteří vykácené plochy měnili v pole.
Rok 1570: přichází 23 nových sedláků, je vybudována cesta (Viehweg) a krčma; dosídlování se stává soběstačným. Nejprve vzniká Niederthomasdorf (Dolní Domašov) a po třicetileté válce také Oberthomasdorf (Horní Domašov).
Rok 1650: nedostatek půdy vede obec Oberdorf (Domašov) k žádosti o povolení klučení lesa; po jeho obdržení se zástavba prodlužuje proti toku Bělé.
2. 12. 1848 – císařský patent: vzniká obec Thomasdorf (Domašov), ke které připadly i osady Filipovice a Waldenburk.
Osada Bělá - Waldenburg
7. 5. 1796 – povolení k založení osady: povolení je datováno k tomuto dni. Jako úplně první název se uvádí „Melnik“ podle státního ředitele Josefa von Melnitzky; protože jeho úřadování netrvalo dlouho a k faktickému založení nedošlo, název se prakticky nepoužil.
Založení a pojmenování: osadu zřídil až biskup Josef Christian (von Hohenlohe, Waldenburg, Bartenstein und Pfedelbach), podle něhož nese jméno Waldenburg.
2. 11. 1798 – šoltéství: v osadě Waldenburg bylo založeno šoltéství.
Rok 1805: osada měla 40 domovních čísel a 132 obyvatel.
Rok 1848: Waldenburg se stal součástí obce Domašov.
Osada Filipovice - Philippsdorf
Rok 1772 – založení kolonie: vratislavský biskup Filip II. (Philipp Gotthard von Schaffgotsch) založil samostatnou kolonii Philippsdorf.
Rok 1805: evidováno 17 domovních čísel a 86 obyvatel.
Rok 1848: Filipovice se staly součástí obce Domašov.
Středověké opevnění v Adolfovicích
Zámecký vrch – kupecká stezka a opevněné sídlo
Na starých mapách je vyznačena dnes již zapomenutá kupecká stezka z Dolní Lipové přes Schlossberg (Zámecký vrch) údolím potoka Rauschbach (Šumný potok) přes Hirschwiesen (Jelení loučky) do Heřmanovic a Zlatých Hor. Opevněné sídlo stálo ve strategickém bodě, kde se měla stezka napojovat na komunikaci směřující za hrubojesenickým hřebenem podél Černé Opavy na Vrbno.
Založení a zánik: Sídlo pravděpodobně založil rod Haugwitzů, tehdejší majitelé adolfovického panství. Ve 2. polovině 15. století bylo sídlo patrně opuštěno, neboť ztratilo obrannou funkci, a postupně chátralo. Opevnění není zmiňováno v žádných známých dochovaných středověkých pramenech.
Hypotézy bez dokladů: Novodobé prameny někdy uvádějí zničení husity či Švédy; dosavadní archeologické nálezy však dobývání nedoložily. Kronika města Freiwaldau (1897) přisuzuje výstavbu templářským rytířům, ale chybí důkazy o jejich působení v oblasti.
Názvosloví: V roce 1806 R. Kneifel uvádí ještě název Schlossberg; A. Peter v roce 1894 zřejmě poprvé použil označení Adelsburg.
Konec 19. století: Poslední zbytky kamenné architektury byly úmyslně srovnány a upravený terén sloužil k pořádání tanečních zábav a dalších slavností (včetně slunovratu a hasičských dýchánků).
Archeologický průzkum 1933–1935: Místní učitel Josef Uwira prozkoumal fortifikaci a přisoudil jí francko-normanský stavební styl. Prvním nálezem byla poškozená ostruha (dnes ztracená), kurátorem opavského muzea zařazená do vyspělého 14. století. Nalezeno bylo i množství střepů středověké keramiky, datovaných do 2. poloviny 14. století a počátku 15. století.
Pokus o rekonstrukci jádra opevnění podle výzkumů Josefa Uwiry;
dřevěné uzavření vnitřního příkopu a hráz spodního rybníka pouze předpoklad (vyhotovil Dalibor Prix, 2004)
Kde najdeme pozůstatky středověkého opevnění?
Ve středu místní části Adolfovice, na levém břehu Bělé, v blízkosti silnice č. 44 za areálem firmy Jesan v blízkosti autobusové zastávky „Bělá pod Pradědem, Adolfovice – Mlýnky“.
O tvrzi existuje pověst: Na tvrzi žil věrný a chrabrý pán, který byl u svých poddaných velmi oblíben. Jednou napadla hrádek horda loupeživých vojáků, jejichž velitelem byl ukrutný pán, který se chtěl stát novým majitelem tvrze. I přes velikou přesilu hrádek nedobil. Adolfovický pán však byl smrtelně zraněn a do rána zemřel. Věrní poddaní s duchem zemřelého pána vytrvali a loupeživé vojáky porazili a zpupného násilníka zabili. Tak si zachovali nejdůležitější věc na světě - svobodu.
Poznámka: tohle je velmi zkrácený výtah z historie naší obce. Data postupně zpracováváme a budeme je doplňovat.
K. Sikorová, Obecní knihovna. 3.2.2012